ALLTECH COPPENS MYSLÍ NA BUDOUCNOST

Posun za hranice Fish in : Poměr vylovených ryb v krmivech pro udržitelnou akvakulturu

Cíl číslo 14 cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů má název „ Život pod vodou “. Pro Alltech Coppens je hlavním cílem v souladu s SDG 14 snížit naši závislost na mořských složkách.

Alltech Coppens zavedl projekt na vývoj hodnocení udržitelnosti pro naše zdroje. S tímto hodnocením nejsme schopni seřadit pouze jeden druh rybí moučky, ale všechny formy surovin. Výsledkem je hodnocení krmiva. Pořadí skóre je stanoveno hodnocením životního cyklu (LCA) pomocí několika databází, jako je Global Feed LCA Institute (GFLI) a další informační zdroje.

Hodnocení je založeno na principu ABC , kde všechna krmiva v kategorii C tvoří základní linii pro bodování.

Hodnocení krmiva Alltech Coppens 2

Co je hodnocení životního cyklu (LCA)?

LCA hodnotí vliv konkrétních výrobních procesů na životní prostředí. Hodnocení zahrnuje všechny fáze potřebné k výrobě a používání produktu, od počátečního vývoje až po zpracování odpadu. K odhadu dopadu na životní prostředí se používají modely dopadu životního cyklu (LCIM). Výsledkem je „environmentální profil“ – seznam bodů s různými environmentálními účinky, jako je změna klimatu, využívání vody, využívání půdy a acidifikace půdy.

Jak se vyvíjelo bodování?

Používáme známou metodu ReCiPe 2016 (vyvinutá ve spolupráci RIVM, Radboud University Nijmegen, Leiden University a Pré Consultants) a databázi od GLFI. Ty tvoří základ pro hodnocení udržitelnosti Alltech Coppens, protože jejich metody modelování jsou v souladu s pravidly Evropské unie pro kategorii ekologické stopy pro krmiva (PEFCR).

Hodnotili jsme dopad všech našich průmyslových krmiv na základě surovin, geografické polohy dodavatele, výkonnosti krmiva (FCR), databází a informačních zdrojů. Výsledkem bylo hodnocení udržitelnosti Alltech Coppens, ve kterém kategorizujeme diety na základě celkového skóre dopadu. Krmiva s nejnižším hodnocením dopadu jsou zařazena do kategorie A.

Bodovací diagram udržitelnosti mořských zdrojů EN

Bodování udržitelnosti mořských zdrojů

Přestože ReCiPe 2016 je poměrně rozsáhlý v počtu ukazatelů, není jako ukazatel zahrnuto používání rybí moučky a oleje z mořských zdrojů (což je vnímáno jako neudržitelná praxe spojená s odvětvím akvakultury). Nepřímá ztráta biologické rozmanitosti je popsána pod mořskými ekosystémy, ale přímé účinky rybolovu (tj. vyčerpání rybí populace a poškození ekosystému) se neberou v úvahu. Abychom to zohlednili, bylo rozhodnuto přidat další ukazatel: Udržitelnost mořských zdrojů . Ty jsou také normalizovány a váženy do skóre udržitelnosti Alltech Coppens a byly zpracovány do přiloženého diagramu.

Vyzdvihli jsme 4 z 18 středových ukazatelů používaných v metodice ReCiPe 2016. Přestože je ReCiPe 2016 poměrně rozsáhlý v počtu ukazatelů středního bodu, použití rybí moučky a oleje z mořských zdrojů není zahrnuto do středního bodu nebo koncového bodu. Abychom zohlednili přímé účinky, bylo rozhodnuto, že chceme přidat další koncový bod, který je také normalizován a vážen do skóre udržitelnosti Alltech Coppens. Tento koncový bod se nazývá ''Marine Resources''

Spotřeba vody

Lidé jsou hlavní hnací silou změn v toku řek v globálním měřítku, stejně jako prostorových vzorců. Tyto změny v koloběhu sladké vody mají dopad na biologickou rozmanitost, produkci potravin, zdravotní bezpečnost, ekologické fungování a regulaci klimatu, což vše negativně ovlivňuje odolnost vodních i suchozemských ekosystémů. Většina dopadů souvisejících s používáním vody je založena na spotřebě vody, což je využití sladké vody takovým způsobem, že se voda buď odpaří, zabuduje do produktů, přenese do jiných povodí nebo se vypustí do oceánů. Vodní a suchozemské ekosystémy, které jsou tímto ovlivněny, mohou čelit riziku snížení počtu rostlinných a rybích druhů, což zase ovlivňuje dostupnost zdrojů a lidské zdraví.
 

Využití/transformace půdy

Nedostatek využívání půdy a přeměna půdy jsou výsledkem rostoucí lidské populace, přičemž hlavními hnacími silami transformace půdy jsou zemědělství a chov dobytka. Nejznámějším příkladem změny ve využívání půdy je odlesňování, které zvyšuje ztrátu biologické rozmanitosti a urychluje ztrátu funkcí a služeb ekosystému. Využití půdy a změny ve využívání půdy proto nepokrývají pouze skutečné využití půdy. Ovlivňují emise skleníkových plynů, ztrátu biologické rozmanitosti, kvalitu vody a ekosystémové funkce a služby, díky čemuž je využívání půdy ústředním zájmem udržitelnosti životního prostředí.


 

Globální oteplování

Emise uhlíku jsou často shrnuty v uhlíkové stopě produktu, protože se jedná o nejdůležitější antropogenní skleníkové plyny v atmosféře. Potenciál globálního oteplování však nepředstavuje pouze tři hlavní antropogenní skleníkové plyny dohromady, ale zahrnuje také 204 dalších skleníkových plynů a popisuje účinky změny klimatu vyplývající z těchto emisí. Globální oteplování není jen o růstu celosvětové teploty; ovlivňuje ekosystémy (což vede ke ztrátě biologické rozmanitosti), lidské společnosti a přírodní prostředí.


 

Mořské zdroje

V odvětví akvakultury je používání rybí moučky a rybího tuku v krmivech často označováno za problematické, protože souvisí s vyčerpáním populací ryb v oceánu a poškozením ekosystému v důsledku škodlivých metod rybolovu. Existují však velké rozdíly mezi druhy ryb, stavem populací, metodami rybolovu a metodami produkce (tj. odřezky), což vede k velkým rozdílům v udržitelnosti. S tímto kritériem zohledňujeme účinky související s rybolovem (tj. vyčerpání rybích populací a poškození ekosystému) a databáze, které jsme použili, jsou pro naše odvětví použitelnější.

 

Aktivně podnikáme kroky k dosažení našich cílů udržitelné akvakultury tím, že budeme maximálně respektovat klima, udržitelné získávání materiálů a společenskou odpovědnost